Jiří Tesař
Narozen 1960
Výtvarným talentem obdařený se hlásí ke studiu SUPŠ sklářské v Železném Brodě. Zde se setkává nejen s rytým sklem, oborem, který si pro studium vybral, ale i s výrobou skla vůbec poprvé v životě. Nepochází totiž ze sklářské rodiny. Ryté sklo, které je ve skutečnosti velice náročnou technikou, si během poměrně krátké doby oblíbí natolik, že se stává jeho láskou na celý život.
Již během studií byl vybrán do rytecké dílny provozu Exbor, závodu 1 (Egermann) o.p Crystalex v Novém Boru. V provozech Exbor, Moser a Železnobrodské sklo byli v té době jediné 3 rytecké dílny v tehdejším Československu, kde se vyrábělo umělecké ryté sklo. Exbor a Moser přitom produkovali ryté sklo světové kvality, srovnatelné snad jedině s produkcí světoznámé firmy Lobmeyr ve Vídni. Proto letní prázdninové praxe, které strávil v rytebně provozu Exbor, byly pro něj ohromně motivující a znamenaly velký skok kupředu.
Na škole v Železném Brodě se poprvé setkal s návrhy a designem rytého skla profesorů Linky, B. Medka, L. Ježka, V. Plátka a také jeho bratra M. Plátka, v jehož ateliéru i studoval. Po absolvování sklářské školy začal svou profesi ve velké rytecké dílně v Železnobrodském skle. Jako mladý začínající rytec však realizoval pouze drobné rytinky J. Tocksteina a L. Ježka. Na realizaci náročnějších děl by musel čekat „až na něj přijde řada“ a on chtěl více. Proto když se mu po vojně naskytla možnost, nastoupil v provozu Exbor v Novém Boru. Zde mohl hned od začátku rýt mnohem náročnější díla E. Hellerové, V. Plátka, J. Soukupa, J. Horejce, J. Harcuby, J. Vymazala, V. Liškové, L. Smrčkové, R. Roubíčka a dalších nezapomenutelných sklářských výtvarníků. Po poměrně krátké době již realizoval na objednávku portréty významných osobností, jako například tehdejších prezidentů Řecka - N. Papandrea a Sýrie - H. Asada, jakož i zakázky replik pohárů ze slavné Jílkovy sbírky a také slavné Potopy světa.
Reprezentoval československé sklo na výstavách v Moskvě v roce 1985, v Helsinkách v roce 1987 i na prezentacích v Tokiu 1990.
V roce 1993 přešel movitý majetek firmy Exbor v rámci restituce do vlastnictví firmy J.Blažek sklo Poděbrady. Provoz Exbor se i s částí zaměstnanců přesunul do prostor ředitelství firmy Egermann, pod které po celou dobu patřil. Jiří Tesař setrval v nové firmě a vytvořil pro ni mnoho nových vzorků. Pro nespokojenost s představami o vedení nové firmy, která začala preferovat pouze nižší kvalitu produkce, odešel a začal pracovat samostaně.
Hned od počátku samostatného podnikání nasazuje nejvyšší příčku kvality řemeslné úrovně svojí produkce. Pracuje samostatně. V roce 1997 si nechává zaregistrovat na Úřadu průmyslového vlastnictví ČR ochrannou známku Atelier Tesař Jiří, značku představující pro zákazníky vysokou úroveň kvality vlastnoručně vyrobeného uměleckého českého rytého skla. Z počátku sortiment výrobků navazuje na průmyslové rytiny provozu Exbor a obsahuje i některé zakázky pro Egermann, postupně však dochází k vytvoření nového, vlastního sortimentu. Hledání své vlastní cesty v rytém skle snad nejlépe dokumentují jeho autorská díla a práce studentů, vzniklé pod jeho vedením na sklářské škole v Novém Boru. Od roku 1997 se totiž současně s vlastní tvorbou podílí i na výchově nové generace rytců skla na VOŠ a SPŠ sklářské v Novém Boru.
Pokud provádí návrh výtvarníka, doslova vtiskne do každého díla svůj vlastní osobitý styl. V poslední době své autorské práce nejen ryje, ale i brousí a nebojí se nad jejich realizací strávit třeba i měsíce, dokud dílo nezíská potřebný punc šperku. Jeho ryté sklo mnohdy přestává být jen „užitým uměním“a stává se stále více objektem, až sochou.
Mimo jiné vytvořil dvě svoje díla na zakázku Dominikánského řádu jako dar pro Papeže Jana Pavla II, kterému je i sám předal. Mnoho jeho děl je ve sbírkách soukromých sběratelů i muzeí. Zvyšuje se ovšem i počet zájemců, kteří by se také rádi pochlubili tím, že ve své sbírce jeho skleněná díla mají.
Text a překlad Mgr. Miroslav Šeps
|
